Pasivní domy

To, zda se jedná o pasivní, nízkoenergetický nebo dům s téměř nulovou spotřebou energie, říká množství tepla, které je nutné k tomu, aby byla zajištěna tepelná pohoda v interiéru. Čili roční měrná potřeba tepla na vytápění.

U pasivního domu je roční měrná potřeba tepla na vytápění maximálně 15 kWh / m2 obytné plochy. plochy. Vzhledem k tomu, že potřeba tepla na vytápění stávajících staveb je mnohonásobně vyšší, jedná se o vysoce úsporný dům, ve kterém náklady na vytápění představují minimální finanční zátěž.

To znamená, že k zajištění příjemné vnitřní teploty v zimním (či v letním) období není zapotřebí rozsáhlý topný systém, častokrát postačuje ohřev (v létě chlazení) větracího vzduchu pomocí rekuperačního zařízení. Tepelná spotřeba je tedy tak nízká, že budova si až na pár dní v roce vystačí sama bez aktivního topení či chlazení.

Co je důležité pro pasivní dům?

Aby stavba dosáhla pasivní standard musí splňovat určitá kritéria.

  1. Velmi dobrá tepelná izolace
    • Aby byla dosažena tak nízká spotřeba energie je třeba, aby byly stěny dostatečně zaizolované tepelnou izolací. Technicky řečeno - součinitel prostupu tepla 'U' obvodové konstrukce by měl být nižší než 0,15 W / (m2K).
    • Při plnění tohoto požadavku mají dřevostavby drobnou výhodu, neboť i při poměrně nízké tloušťce stěny dosahují potřebné tepelně-technické požadavky.
  2. Konstrukce bez tepelných mostů
    • Tepelné mosty jsou místa, přes která dochází k úniku tepla z budovy. Mohou to být místa styku materiálů s různými vlastnostmi, místa s menší tloušťkou tepelné izolace atd. Při návrhu pasivního domu je třeba se tímto problematickým oblastem vyhýbat a realizovat tepelněizolační obal bez přerušení.
  3. Vzduchotěsná obálka
    • Teplo z interiéru neuniká pouze v případě horší zaizolované stěny, ale může unikat i formou ohřátého vzduchu přes netěsnosti v konstrukci. Proto je pojem vzduchová propustnost obálky budovy důležitý ve spojení s pasivním domem. Měří se tzv. Blower door testem, který říká, že při přetlaku 50 Pa neunikne přes netěsnosti v obálce více než 60% vzduchu za 1 hodinu. Zde má naopak drobnou výhodu zděná stavba, jelikož vzduchotěsnost je zabezpečena celým objemem zdícího materiálu, zatímco u typické dřevostavby zabezpečuje vzduchotěsnost pouze fólie o tloušťce menší než 1 mm.
  4. Správná orientace a kvalita okenních konstrukcí
    • V případě umístění rozsáhlých okenních konstrukcí na jižní stranu fasády dosáhneme v zimě maximální tepelné zisky. Tak jako jsou jižně orientovaná okna v zimě pomocníkem mohou v letních měsících způsobit nemalé problémy s přehříváním. Proto je třeba myslet i na zastínění oken vnějšími žaluziemi nebo přečnívajícími přestřešeními.
  5. Minimum techniky
    • Koncepce pasivního domu je založena na snaze minimalizovat použití techniky na provoz domu. To znamená co nejvíce tepla udržet uvnitř domu, s co nejmenší potřebou topného systému, obvykle postačuje rekuperace s ohřevem přiváděného vzduchu.

Co to znamená v číslech

  • Potřeba tepla na vytápění za rok je max. 15 kWh / m2
  • Spotřeba primární energie za rok je max. 120 kWh / m2
  • Měrná tepelná ztráta je max. 10 W / m2
  • Hodnota vzduchotěsnosti n50 je max. 0,6 h-1h
  • Řízené větrání s rekuperací tepla má účinnost min. 80%
  • U-hodnoty obvodového pláště jsou max. 0,10 - 0,15 W / m2K